HUNT4K。致命错误回归

Tam není.

Taky tam rovnou, ne?

Tak tam rovnou.

Pardon, pardon.

Já se omluvám, nechtěl jsem vás vylékat ani vyrušit.

Neměli byste prosím vás ohoňat, já jsem někde vytratil zapalovat, čemu se omluvám.

Nekouříme, já se omluvám.

Přítelky mě tě odnávají.

Přítelky mě tě odnávají, no to je...

Pěček? - Ano, co fakt?

To jsi... ty?

Co, co?

Co?

Ten krat jsi mě ojal, měla jsem na sobě žlutý šaty.

Ehm...

Mě obývalýho přítele jsi nechal stát za oknem.

Vážně? - No.

No, vzpomínaš si? - Jo.

Jo, tak to jsem byl já, ale to jsi ty.

Aha. - Aha, a tohle jsi byl zase ty.

Co, tohle?

Jako, oho?

Tak, tak...

Teď si nejsem jistý, určitě jsem to byl já, já si nejsem jistý, jestli jsem to byl já.

Byl si to ty.

Tak jsem toho byl já, jakože jsme spolu něco měli.

Jo? - Jo, jo.

A vychází ti to jako časově všechno?

Ano. - Jo?

Tak jako...

Ale já jsem tady jenom vokolo, já...

Tam mám hotel, já musím jít zase, já se omluvám, jako...

To byla ten... - Počkej, počkej, počkej, už neutečeš.

Ne, neuteču, ne, neuteču, neuteču. - Už neutečeš.

Počkej, počkej, počkej, počkej, počkej, ty jsi... ty jsi...

On je...

Jo.

Tak kdo je kdo?

Ty jsi otec jejího dítěte?

Jako vážně? - No.

Já nevím, já hledu jako...

Jako možný je všechno, že jo? Svět je malej, velkej, já nevím, prostě vesmír je malej, ale...

...